Věnujte pozornost hlasu polnice!

(Jeremjáš 6,17)

95 TEZÍ O HUMANISMU - právě vyšlo!

Ignace Demaerel

Křesťanství versus osvícenství, sekularismus a volnomyšlenkářství

Vydavatelství Juda 2019

ISBN 978-80-87239-45-2

Formát A5, 224 stran

Cena:269.00

Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře. Jaké má ale křesťanské dědictví v Evropě alternativy? Humanismus klade „člověka“ do středu všech věcí. Lze ale věřit v „člověka“ stejným způsobem, jako lze věřit v Boha? Je to vskutku racionální? Obstojí to v čase? A především: Činí „víra v člověka“ naši společnost humánnější? Lze z naší kultury odstranit Boha a křesťanské hodnoty tak, aby se přitom vše nezhroutilo jako domeček z karet? Volnomyšlenkářství bylo vůči církvi vždy značně kritické, což by samo o sobě nevadilo. Co když na něj vztáhneme jeho vlastní kritéria?

 

„U nás dosud neznámý Belgičan Ignace Demaerel napsal knihu 95 tezí o humanismu. V této rozsáhlé knize, jejíž název záměrně připomíná „95 tezí“ Martina Luthera z roku 1517, popisuje kořeny současného humanismu a jeho vývoj v průběhu staletí. Dokládá, že počátky humanismu se odehrávaly na půdorysu křesťanství. Humanismus ale postupně křesťanství opouštěl a dnes už dávno neslouží nápravě chyb, kterých se křesťanstvo dopouštělo, nýbrž vede k rozkladu západní civilizace. Demaerelova kniha je rozsáhlá a vyvážená. Přestože autor zastává jasná stanoviska, nevidí svět černobíle. Své teze přesvědčivě dokládá. Knihu jistě ocení každý, komu leží na srdci další osud euroatlantické civilizace.“

Mgr. Dan Drápal, teolog, překladatel a publicista

 

„Knihu doporučuji každému, kdo přemýšlí nad světem, ve kterém žijeme, a chce lépe porozumět probíhajícím změnám ve společnosti. S užitkem si ji přečtou ti, kdo chtějí lépe porozumět ideovým východiskům humanismu a křesťanství, nebo se chtějí stát lepšími apologety.“

Ing. Miloš Poborský, ředitel ETS - Vyšší odborné školy teologické a sociální v Praze

 

„Žijeme v době, kdy se rychle blíží období hlubokých reforem celé globální komunity. A v této době zveřejnil Ignace Demaerel svou knihu 95 tezí o humanismu, v níž se nově zamýšlí nad tím, co humanismus vlastně je. Tato podnětná kniha zkoumá historický původ humanismu a jeho různé podoby. Čtenáře tato kniha nutí zkoumat, k čemu humanismus vede. Humanismus byl sice obecně přijímán, ovšem bez náležitého zkoumání. Je to užitečná a zajímavá četba.“

Dr. Barry Wissler, prezident HarvestNet International

 

Ignace Demaerela (*1961) fascinuje napětí mezi myšlením a vírou. Zkoumá, jaká je pozice náboženství v naší sekulární společnosti. Rád vysvětluje „víru“ moderním, kriticky myslícím lidem. Studoval filosofii na Katolické univerzitě v Lovani a protestantskou teologii v Bruselu. Napsal mnoho článků a několik brožurek a dosud publikoval tři knihy. Od roku 2012 píše sloupky a komentáře pro internetový časopis Knack.be. Kniha 95 tezí o humanismu napsaná původně v holandštině byla kromě češtiny přeložena také do angličtiny, maďarštiny, němčiny, francouzštiny a švédštiny.

 

 

Propagační text

 

Naše západní společnost prošla od počátku osvícenství a od Francouzské revoluce hlubokou sekularizací. Křesťanství coby převládající přístup k životu bylo svrženo ze svého trůnu. Co ale nastoupilo na jeho místo? Humanismus dosadil na tento trůn člověka. Ten nyní určuje, jaké budou platit hodnoty a normy a co je smyslem života. Je ale ateistický humanismus skutečnou a plnou alternativou křesťanského náboženství? Je opravdu tak racionální, kritický a vědecký, jak o sobě tvrdí? Věda má skutečné skvělé výsledky, pokud jde o zlepšování životních podmínek. Může ale rovněž rozhodovat o morálních hodnotách a o tom, co dává smysl vašemu životu? Může nás věda učinit šťastnými? Můžete jednoduše odstranit „Boha“ z 1500 let evropské civilizace a domnívat se, že svět zůstane stejný? A toužil Erasmus, kníže humanistů, skutečně po světě bez Boha?

 

Humanismus začal jako křesťanské (!) volání po větší humanitě (lidskosti), vyvinul se však v ideologii, která zaujímá velmi protináboženský, militantní a netolerantní postoj. Tvrdí, že věří v člověka; není však vůbec jasné, co to vlastně znamená. Může si skutečně každý člověk určit své vlastní hodnoty a pravidla, aniž by společnost upadla do morální anarchie? Proč vidíme v naší postkřesťanské společnosti tolik duchovní chudokrevnosti a nihilismu? Opravdu člověk nabude na hodnotě, když odstraníme Boha? Nebo se naopak zhroutí základ jeho hodnoty? Byl Bůh opravdu příčinou všech válek a krveprolití, nebo za ně může člověk (který se snaží používat Boha pro vlastní účely)? Volání po přísně sekulární společnosti coby záruce míru je velmi naivní: Co když se společnost, stoprocentně vytvořená člověkem, promění v noční můru?

 

Cílem této knihy není ani v nejmenším útočit na lidi. Tato kniha však chce kriticky zhodnotit humanistické principy a předpoklady – v naději, že vyvolá debatu, v níž půjde o obsah, a která bude prostá jakýchkoli tabu.