Věnujte pozornost hlasu polnice!

(Jeremjáš 6,17)

OČEKÁVÁNÍ NA BOHA

Andrew Murray

Úvahy na každý den v měsíci

Nový překlad: Dan Drápal

Vydavatelství Juda 2015

ISBN 978-80-87239-30-8

Formát 11,5 x 15,7 cm, 144 stran, vázaná

Cena:155.00

 

Nový, moderní překlad staré, stále velmi aktuální knihy

 

Máloco mě překvapilo tolik jako spousta dopisů, které jsem dostal od misionářů i jiných křesťanů ze všech koutů světa, od zbožných mužů i žen, kteří mi napsali, že ve své práci cítí potřebu hlubšího a jasnějšího porozumění tomu, co vše pro ně Kristus znamená. Očekávejme, že se nám Bůh zjeví uprostřed svého lidu, a to do takové míry, v jaké to dosud málokdo zakusil. Očekávejme od našeho Boha velké věci. Na našich konferencích a shromážděních věnujeme málo času očekávání na Boha. Což Bůh nechce napravit vše svým božským způsobem? Dosáhl Boží lid všeho toho, co pro něj Bůh zamýšlí? Jistěže ne. Chceme na něj očekávat; chceme odložit své zkušenosti, byť byly velice požehnané, i naše představy o pravdě, ať se nám zdají jakkoli pravdivé a biblické, i naše plány, jakkoli se nám jeví jako potřebné a vhodné, a chceme dát Bohu čas a prostor, aby nám ukázal, co může a co chce vykonat. Bůh má nové záměry a nové zdroje. Může konat nové věci, o nichž jsme doposud neslyšeli. Rozšiřme tedy svá srdce a neomezujme ho. „Když jsi konal hrozné věci, které jsme neočekávali, sestoupil jsi a hory se před tebou zapotácely.“ (Iz 64,2) - Andrew Murray 31. května 1895

 


Předmluva Tomáše Korčáka:

Je pozoruhodné, jak zásadně ovlivnily můj život dvě knihy, které jsem četl nedlouho po mém obrácení asi v 18-ti letech. Obě byly propašované ze Západu. První knihou byl Výklad epištoly k Římanům (později vyšla pod názvem Pravý život křesťana) od Watchmana Nee a druhá byla právě kniha Očekávání na Boha od Andrewa Murrayho.

Na počátku 21. století prorokoval James W. Goll o změnách v církvi mimo jiné následující:Když věřící v Krista objeví význam takzvaného „skrytého místa“ a Nejvyšší se stane skutečně jejich příbytkem (viz Ž 91), dojde k obnovení kvietistického hnutí. Dojde k čerstvému zjevení důvěrného vztahu s Bohem, společenství s jejich milencem, manželem a Pánem. Povstane duchovní generace Marie z Bethanie, která s radostí „vyplýtvá svůj život“ pro Pána!

Kvietismus zvláště v 17. století poukazoval na důležitost vnitřního ztišení před Bohem, očekávání na Boha, naslouchání jeho hlasu a zakoušení jeho přítomnosti. Můžeme diskutovat o záporech kvietistického hnutí, o úchylkách některých autorů a o přehnané míře pasivity v životě člověka. Chtěl bych však jít pozitivní cestou a ukázat na zdravé učení Písma, které, jak věřím, je v této knize.

Vnímám zásadní potřebu vnitřního ztišení a očekávání na našeho mocného nebeského Otce. Jenom mrtvé náboženství nic od Boha neočekává. Naopak živé křesťanství důvěřuje Bohu, který odpovídá: „Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.“ (Žd 11,6) Je to jako životodárné dýchání, jako základní projev naší závislosti na Bohu, našem Stvořiteli a Zachránci.

Kdosi řekl, že Andrew Murray byl před více než 100 lety podobným prorockým hlasem pro církev jako je dnes Bill Johnson. Věřím, že nový překlad knihy Očekávání na Boha bude praktickou denní pomůckou, která nám pomůže uvést zdravé „kvietistické“ důrazy do našeho osobního života.

Aktivní očekávání je víra, že Bůh vyslyšel a viditelně projeví své milosrdenství. Zodpovědně jednáme a aktivně ovlivňujeme vše, na co máme vliv. Nesprávné očekávání je nezodpovědná pasivita, kdy skládáme ruce v klín a zbožně to omlouváme. Následuje přehled falešného očekávání:

  • Čekání jako útěk před přímým řešením problémů (viz Joz 7,10-11)
  • Čekání na to, až poleví těžkosti, abychom mohli činit Boží vůli (viz Neh 6,9).
  • Čekání na skutečnosti a události, které se již staly. Židé čekají na příchod Mesiáše. Ale On již přišel! Někteří křesťané očekávají příchod Ducha svatého, ale On již byl o Letnicích na tuto zem vylit! Máme ho vírou přijmout a každý den se jím naplňovat. Někteří očekávají na to, až budou vysvobozeni ze své staré přirozenosti. Ale my jsme již zemřeli hříchu!
  • Čekání na sklizeň bez rozsévání. Pán tě naplnil svým Duchem a ty máš vyjít a zvěstovat dobrou zprávu (viz Mk 16,15-20).
  • Otálející čekání místo aktivního dobývání (viz Joz 18,1-5). Sedm kmenů v zaslíbené zemi otálí a čeká, až dostanou svá dědictví. Místo, aby si vyžádali svůj dědičný podíl a začali ho dobývat, pasivně čekají. Zřejmě čekali, co jim „vláda“ přidělí… Svrchovaný Bůh nás nevede do fatalismu, kdy pouze pasivně čekáme, co život přinese a necháme se jako ocas zmítat okolnostmi. Naší zemí zaslíbenou je dnes naše dědictví v Kristu Ježíši, které nám vydobyl na kříži. To máme zabírat skrze naši aktivní vytrvalou víru.

Dále chci vyslovit několik základních tezí, vyjadřujících, jak důležité je očekávat na Boha:

  • Kdo miluje Boha, ten na něj očekává (viz Iz 63,19-64,3; 1K 2,9-10).
  • Zralí a dospělí křesťané očekávají na Hospodina, a proto nabývají nové síly (viz Iz 40,29-31).
  • Doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí (viz Ř 8,25; Ga 5,5; Ž 71,14).
  • Modlíme se Boží zaslíbení, která v nás vzbudila očekávání Božího jednání (viz Ž 119,49).
  • Když očekáváme na Boha, očekáváme, že se bude dít nemožné, protože Bůh činí nemožné (viz Mk 10,27).

Věřím, že následující kniha vám pomůže správným způsobem očekávat na Hospodina, posílit na něm svoji závislost a zakoušet jeho přítomnost a požehnání. Očekávám, že bude i pro svůj malý formát často používána a že nezůstane jen u jednoho přečtení.